Johan Theorin: Smršť. Přel. Jaroslav Bojanovský,
„Joakimem otřásl chlad. Vyhoupl se na nejzazší blok mola a zadíval se
pod sebe do černých vod. Tak tady stála. Díky stopám, které byly
nalezeny v písku, lze doložit, že Katrine kráčela po molu sama. Potom
spadla nebo skočila do vody a krátce nato zmizela pod hladinou. Ale
proč? Nedokázal si to vysvětlit. Věděl jen to, že v tutéž chvíli, kdy se
Katrine utopila, uklízel ve sklepě stockholmské vily a slyšel do ní
Katrine vcházet…“
Knížka, do které se začtete od první stránky.

Žádné komentáře:
Okomentovat