Před 22 lety jsem ležela na porodním sále.
Už bylo " po všem ".
Porodní asistentky a pan doktor odešli, zhasli a nechali nás o samotě ( měli mejdan ).
Já ležela, Martina vedle sebe.
Mlčeli jsme a jen poslouchali, kdy začneš plakat.
A ty jsi až do rána, jen občas kníknul.
Ráďo, jsi můj nejoblíbenější syn :o).
Žádné komentáře:
Okomentovat